Nedávno se mě ptala moje klientka, jak jsem se ke komunikaci s dušemi zvířátek dostala.
A tak se při psaní tohoto článku zamýšlím, kdy jsem začala předávat poselství od zvířátek, která už nejsou mezi námi a vybavuji si jeden moc krásný příběh o lásce, který s vámi dnes budu sdílet.
Moje mamka žila nějakou dobu s přítelem, který měl doma několik kočiček. Jeden kocourek jménem Kuba se zamiloval do mojí sestry a ona do něj. Vždycky, když tam přijela, Kuba byl hned u ní, nosila ho v náruči, na ramenou a Kuba jí naprosto zbožňoval a ona jeho. Bylo mezi nimi opravdu velice silné pouto.
Jednoho dne se ale mamka s přítelem rozešla a odstěhovala se. Moje sestra tam za Kubou jezdila, ale už to nebylo možné tak často a pak už to nebylo možné skoro vůbec, protože se tam s ohledem na celou situaci necítila dobře.
A Kuba začal chřadnout a nebyl na tom vůbec dobře až jednoho dne zemřel. Jsem vděčná, že tenkrát v ten den mohla být moje mamka s ním (sestra v tu dobu byla někde v zahraničí) a já jsem jeho odchod mohla alespoň na dálku láskou podpořit, aby jeho odchod byl laskavý a klidný. Což se také stalo.
Mamka se sestrou z toho byly hodně špatné, protože Kubu moc milovali. A to byl ten okamžik, kdy mě poprosili, jestli je možné, když komunikuji s dušemi zemřelých lidí, spojit se i s duší zemřelého zvířátka a já říkám, že to určitě jde a že to zkusím.
A to byl ten první moment, kdy jsem se vědomě spojila s duší zvířátka, které odešlo. Celý vzkaz si nepamatuji, ale pamatuji si úsek, kde Kuba psal, že odešel, protože to byla jediná cesta, jak být s mojí sestrou a že se brzy vrátí.
Myslím, že uplynul necelý rok a sestra našla opuštěné a uplakané kotě. Pamatuju si to jako by to bylo dneska, jak mi volala, co má dělat, že si ho nemůže nechat, že neví, jak se o něj postarat, že neví jestli to zvládne a jestli jí napíšu andělský vzkaz.
Andělé jí tenkrát napsali, že to je duše Kubíčka, který se k ní vrátil..
Koťátko si nechala a péči o něj krásně zvládla, Kubíček jí hodně pomáhal, učil se s ní na státnice, cestoval s ní a byl a stále je úplně blažený, že je s ní a že mu jeho plán vyšel.
Věřili jsme tomu, že je to Kuba, ale největší ,,hmatatelný" důkaz přišel, když jednou jeli s Kubou k mamky bývalému příteli, kde Kuba v minulém životě žil, ale v tomto životě zde nikdy nebyl a on vyběhl z auta a běžel svojí klasickou trasu, kolem domu, do domu a pod schody, kde bylo jeho oblíbené místo.
A tak Kuba odešel, aby se mohl vrátit a být s tou, kterou miloval a i dnes nejvíc miluje.
A to byl začátek mé komunikace s dušemi zvířátek..
Děkuji za vaši pozornost a děkuji, že tu semnou jste.
Krásný den, K.
na fotce Ali s Kubíčkem, když byl koťátko, dnes už je to dospělý kluk. :-)
